Období 3.1.1943 - 29.12.1943

3. leden 1943 – neděle Pracujeme jako ve všední den, přišel jeden nákladní vagon. Nic nového.

4. leden 1943 - pondělí Kontrola a prohlídka našich skříněk.

10. leden 1943 – neděle Poslední zprávy z německých novin, "Roosevelt míní, že konec války může být matematická vypočítán". Tento rok 1943 vidí spojenecké národy neúspěšný pro Berlín, Řím a Tokio.  My v to doufáme, ale myslíme že ne.

19. leden 1943 – úterý Dnes nás opouští strážný Otto Hauet, byl s námi od loňského 3. června, nejlepší Němec se kterým jsem se vůbec kdy setkal a jeho manželka pro nás hodně udělala. Poslední zprávy "naše osmá armáda byla zahnaná při jejích útocích. Rusko stále postupuje vpřed a vítězí.". Nemocný v posteli od včerejška.

20. leden 1943 – středa Dostal jsem tři balíčky cigaret od manželky.  Žádné zprávy.

21. leden 1943 – čtvrtek Poslední šeptanda, "Němci útočící na Stalingrad zjistili, že jsou obklíčení".

25. Leden 1943 – pondělí "Irák vyhlásil válku Německu". Dnes jsme slyšeli nejlepší zprávy od začátku války, "V Africe se právě chystá konec německého tažení,a Němci evakuovali Tripolis". Noviny píší, že pokud jde o válku v Rusku "vítězí nad bolševizmem".

3. únor 1943 – středa Nejposlednější zprávy novin, "německá šestá armáda bojující na jih od Stalingradu byla přemožena. Stále se  bojuje na severu.  Dobré staré Rusko.

4. únor 1943 – čtvrtek Poslední zprávy "bitva o Stalingrad skončila". Němci ztratili 500,000 lidi. Noviny píší, že tito lidé bojovali a dali své životy pro vlast a postavili tak pomník, který nebude zapomenut lidmi Německa." "Unsterbliche ehre für farben auf die 6th armee".

6. únor 1943 – sobota Německé titulky hlásají "Pomsta". Rusko musí zaplatit za každý německý život, který byl zmařený. Poslední zpráva "300,000 zraněných. Veškeré velké továrny nepotřebné pro válečnou práci byly uzavřeny. Veškeří dostupní lidé musí být mobilizováni. Jednání o neutralitě mezi Churchillem a tureckým ministrem.

19. únor 1943 – pátek Rusové stále postupují. "Němci ztratili Rostov a Vorošilovgrad".

26. únor 1943 – pátek Nejposlednější propaganda "Italové potápějí jejich vlastní lodě. Dvacet tisíce Čechů uvržených do vězení pro sabotáž. Jeden byl nalezený se střelivem atd. zazděným ve zdi".

3. březen 1943 – středa Nemnoho zpráv k tomu, aby ověřily zvěsti, že Německo odrazilo všechny útoky v Rusku a Tunisu. V jedné bitvě shodně s novinami bylo zabito14 000 Rusů.  Počasí hrozné, větrné.

4. březen 1943 – čtvrtek "Němci evakuovali město Demjanik v Rusku". V Tunisu se Němci a Italové snaží o protiútok. Žádné další zprávy.

10. březen 1943 – středa Němci evakuovali město Sitševka v Rusku.

14. březen 1943 – neděle Němci jsou zpět v Charkově a prudkém boji tam pokračují. Malé pohyby hlídek jen kolem Tunisu.  Němci shodně s novinami mají obsazených šest malých městv Rusku.

21. březen 1943 – neděle Nic významného k zaznamenání. Němci jsou tlačení v Rusku zpět na několika místech.  Počasí příjemné. Přijatý sedmý balík šatstva před několika dny od manželky.

29. březen 1943 – pondělí Dnešní zprávy "královské letectvo tento poslední víkend bombardovalo Kolín nad Rýnem a Essen". Podle informací přeletělo třicet pět vln letadel přes Essen. Ženy a děti musely utéci do lesů, domy jsou úplně neobyvatelné.

31. březen 1943 – středa "Ještě jednou královské letectvo hlásí, že způsobilo hodně poškození v Norimbergu, Mnichově, a Stuttgartu". Podle německých novin vývoj pro nás v Tunisu je příznivý, Němci evakuovali plánovitě další místo. Toto je zdvořilý způsob, jak říct, že se museli stáhnout.  Válka v Rusku nezdá se vyvíjel příliš dobře pro Němce, kteří mají obsazený Charkov.

4. duben 1943 – neděle Většinu dne jsem strávil v posteli. Tato existence je hrozná, my jsme začali přijímat tento život jako trvalý, protože jsme už tak dlouho zajatci. Napsal jsem Alici, ale byl to stručný dopis. Žádné zprávy týkající se války.

9. duben 1943 – pátek Poslední zprávy "těžké bombardování v Antverpách, dva tisíce civilistů zabito včetně žen a dětí". Informace že britské vojenské jednotky přistály v Itálii a obsadily přístav, Italové ho neubránili, toto však ještě není potvrzeno. Čtyřicet tisíce Němců byl zajato v Charkově v Rusku; toto však není zmíněno v novinách. Přijatý balík s cigaretami od manželky. Počasí hrozné, sněžení.

10. duben 1943 – sobota Poslední zprávy "britské vojenské jednotky se vylodily v Sicílii", tato novinka je z francouzské lodi. Čtrnáct chráněných anglických a amerických letadel provedlo v Berlíně hrozné bombardování. Toto nebylo ještě potvrzené, protože jsme ještě neviděli noviny.

12. Duben 1943 – pondělí "Naše šestá brigáda byla zajata v Barmě Japonci, generál Cavendish byl také uvězněný. Zprávy z Tunis jsou dobré "Němci se stáhly znovu plánovitě a naše vojenské jednotky si razí cestu kupředu na jih". Dnes jsem jel jako závozník přímo do Československa s nákladem stavebního dříví v nákladním autě. Projel jsem přes Glasledorf, Pöhler, Kränau (Německo), Gewitsz, Haus Brünn, Breisen, (Čechy).  Zastávka v hostinci, měl jsem dvě láhve piva s Arthurem Robertsem. Tento den byl pro nás dva oslavou dne, kdy budeme zpět v Anglii.

20. duben 1943 – úterý Dnešek byl dost deprimující den, protože jsem se rozloučil s jedním z mých nejdražších přátel, Arturem Robertsem. Byli jsme společně dlouho a mysleli jsme si, že bychom se měli spolu vrátit zpět do Anglie. On byl jediný sheffiďan se kterým jsem se setkal a měl to štěstí být s ním. Zdá sem že tato válka nikdy neskončí. Tři a půl roků tato válka trvá a ještě není žádných známek míru. Patnáct z nás zůstalo zde nyní z dvaceti kteří přišli, oni by neodešli, kdyby dílovedoucí, který to schválil, nebyl takový pes.

21, duben 1943 – středa Všechno v pořádku v Tunisu. Němci říkají, že si vedou v Rusku úspěšně. Včera byly "Hitlerovy" narozeniny a noviny požadovaly, aby každý dům měl německou vlajku. Trest pro toho kdo to neudělal jsou dva roky. Jaká země.

26. duben 1943 – velikonoční pondělí Svátek pro firmu, ale některý z našich chlapců museli pracovat, protože přijel nákladní vagon. Já jsem byl trochu šťastný, protože jsem tomu unikl. Poslední zprávou, která přišla z tuniské fronty bylo, že jsme  si vedli dobře a zaútočili jsme úspěšně. Německým denní tisk napsal, že se Němci stáhli plánovitě a zaujali lepší místa. Zdá se, že Rusové si nevedli moc dobře; zdá se, že si vedli lépe v zimě. Tento rok se nám všem zdá, že nějaké rozhodnutí bude muset přijít tak či tak, všechno co můžeme dělat je "čekat a vidět".  Počasí dnes prima, jen nepatrný vítr.

2. květen 1943 – neděle Procházka po práci pokud máme náladu. Stojíme stranou u plotu a sledujeme procházející ruské muže a ženy. Je to hanba, že ty ženy mají být váleční zajatci. Hodíme jim chléb a cigarety, děláme to po dobu několika týdnů a oni se na to těší. Některé ze žen jsou strašně oblečené, jak němečtí lidé je mohou vidět tak chodit, to já nevím, Německo bude platit později za skutky, které způsobilo. Žádné zprávy o válce.

9. květen 1943 – neděle Dnes jsme pašovali dvě ruské ženy do tábora.  Já jsem stál na stráži zatímco dva lidé byli ve sklepě, dávali jim jídlo a šatstvo. Byl jsem přistižen venku strážným a on hledal všude mé kamarády, ale oni unikli.  Později sem dostal ženy přes bránu ukazující jim je směr a hlídal, kdy ten strážce znovu přichází. Poslední zprávy z německého rádia "britské vojenské jednotky obsadily město Tunis a další. Tento týden přijeli dva noví mládenci do našeho tábora z Mnichova.

11. květen 1943 – úterý Dva noví mladíci kteří k nám přišli z Mnichova přinesli první zaručené informaci týkající se událostí v některých z velkých měst. Mnichov byl bombardovaný našim vojenským letectvem a oni byli nuceni město opustit. Jedna z bomb spadla poblíž jejich kasáren, které začaly hořet. Každou noc tyto nálety pokračovaly a náši mladíci pomáhali odklízet některé z trosek, ženy a děti zmrzačené a mrtvé byly vynášené z budov a jiní byli uvězněni ve sklepech. Naši mladíci se nabídli dobrovolně odstranit některé z rozvalin a zachránit několik životů civilistů. Ale bylo to zakázáno, bez ohledu na to, že Angličané byli v Mnichově dobře přijímáni. Někteří chlapci byli zaměstnaní na hřbitovech. Životní podmínky civilistů jsou v hrozném stavu. V Berlíně došlo k výtržnictví, jeden z našeho tábora Červeného kříže zaútočil na pět německých stráží a byly zabitý. Policie byla v ulicích a museli použít kulomety proti civilistům. Velká města trpící hrozným nedostatkem potravin. Někteří z našeho královského letectva, kteří seskočili v Berlíně byl zlynčovaný a pověšeni na sloupech veřejného osvětlení. Falešné potravinové lístky jsou shazované z letadel a ve všech obchodech byly vyprodané potraviny dalších věcí. Barva lístků je nyní kvůli tomu často měněná.

Angličan přijel do Lamsdorfů páru týdnů předtím a byl svázán se silným drátem kolem zápěstí, ruce měl svázané pět dnů. Táborový velící důstojník udeřil strážce přímo mezi oči, když to viděl, drát prořezal zápěstí a jeho ruce byly celé oteklé.  Doktor informoval švýcarské představitele Červeného kříže.

12. květen 1943 – středa Došlo k požáru v závodě. V 21:00 začalo hořet v kotelně a zde nikdo nebyl jen správce a jeho dvě dcery. My jsme natáhli hadici z venku a uhasili plameny. Když přijeli hasiči neměli už co hasit. Správce pochválil naši dobrou práci před policií a jinými a zvláštní zpráva šla i pro Wehrmacht. Dostali jsme láhev piva pro každého jako dárek.

16. květen 1943 – neděle Německé noviny dnes oznamují dnes, že "bitva o Afriku skončila". Poslední z německých a italských vojenských jednotek, nakonec složily jejich zbraně po těžkém boji a nedostatku potravin a střeliva. Velmi málo zpráv z Ruska. Naše vojenské letectvo bombardovalo Štětín, Rostok, Duisburg, Oberhausen, a Mülheim, těžké civilní ztráty. Zajímáme se o naše další osudy.

19. květen 1943 – středa Zpráva od Poláka, že jakýsi italský ministr dezertoval a odešel do Anglie. Dnešní noviny uvádí že naše vojenské letectvo bombardované dvě přehrady, civilisté byli utopení. Američané přistáli na ostrově Attu a proti Japoncům si vedou dobře. Německá letadla navštívila Anglii a úspěšně bombardovala Londýn, Newcastl, Chelmsford a Sunderland, naši bombardovali Řím, vojenská letiště a Sicílii.

23. květen 1943 – neděle Velmi malá aktivita v Rusku, něco se bude muset brzo zlomit. Počasí bylo dnes skvělé a já jsem trávil hodiny na trávníku. Dny jako tyto probouzí jedno přání, abych byl zpět v Anglii. Piši lístek manželce v noci. Čtyři civilisté, kteří zde  pracují musí zůstávat ve firmě v noci pro případě vzdušného náletu nebo ohně atd;  tak musí pracovat v závodě čtyři lidé každou noc.

24. květen 1943 – pondělí Dnešní zprávou je to, že přistála další americká divize na ostrově Attu, a Japonce zahnala do hor.  Žádné zmínky o stavu se v Rusku. Počasí dnes je příjemné. Odjezd poddůstojníka a příjezd nového chlapíka. Kdy tato zatracená válka skončí, vypadly mi mé kapesní hodinky v nákladním vagonu a ten odejel do Prahy.

28. květen 1943 – pátek Posledních čtrnáct dní zde pracuje několik Francouzů. Parta slušných mužů, nejmladšímu je 18 a nejstaršímu 54 let. Víme, že přišli z okolí Mét, kde všechny rodin byly vystěhovány z jejich domovů. Muži, ženy a děti všichni žijí společně nyní v místnostech stejných baráků. Chudáci, kteří přežívají a tak jim dáváme polévku a brambory.

30. květen 1943 – neděle Žádné zprávy. Měl jsem docela klidný víkend ale počasí bylo mizerné. Správce mi půjčil loveckou trubku a je dal mi noty, abych s ním mohl jít na lov. Učil jsem se několik troubení. Zároveň troubím několik signálů pěšího pluku.

1. červen 1943 – úterý Dnešní zpráva z německých novin přináší infotmace o škodách způsobenými našimi teroristickými útoky na Německo našim vojenskými letectvem. 191 škol zničeno, 920 těžce poškozených, 105 nemocnic zničeno, 231 těžce poškozených, 133 kostelů zničeno, 494 těžce poškozených. Stovky dalších míst zničeno včetně vysokých škol, muzeí a operních divadel. Těžké civilní ztráty. Jména měst, která byla silně bombardovaná jsou, Kolín, Mainz, Essen, Düsseldorf, Dortmund, Soest, Mannheim, Karlsruhe, Mnichov, Norinberg, Kassel, Brémy, Lübeck, Rostock, Berlín, přední strana novin je plná měst a způsobených škod. "Oko za oko", "Zub za zub".

2. červen 02, 1943 – středa Byl jsem asi hodinu sám na procházce. Příliš mnoho přemýšlení mne otrávilo a tak jsem šel brzo na posteli. Jaký je to život. Zdá , že mi je předurčeno být mimo Anglii. Zdá se, že léta od té doby, co jsem byl v Sheffieldu jsou jen pár měsíců. Vzpomínám co Alice a lidé doma právě teď dělají. Poslední šeptanda "Anglie doručila ultimátum Itálii a to vyprší dnes o půlnoci." Toto však není potvrzeno. Čekáme na zprávu v rádiu. Angličtí námořní experti v Turecku.

10. červen 1943 – čtvrtek Dnes jsem dostal smutnou zprávu, že Frank Britton byl zabitý, byl jsem zprávou otřesen,zdá se mi, že to není možné. Pro něho tato válka skončila, byl zajatcem přes tři roky.

14. červen 1943 – pondělí svatodušní Poslední zprávy "ostrov Pantalleria v Itálii zažil takové hrozné bombardování, že kapitulovali. Dalším místem je Sicílie a my doufáme, že naše vojenské jednotky porazí Itálii a skončí tak jeden účastník sil Osy.  Naše vojenské letectvo provedlo včera a bombardování Brém a Kielu, jejich Luftwaffe navštívený Anglii a bombardovala Bristol a dvě další města na jižním pobřeží. My jsme ztratili 47 letadel, oni ztratili dvě. Němci musí být báječný národ podle propagandy. Zdá se být poměrně klidno v Rusku vyjímaje území Kubáně, kde pokračují těžké boje.

21. červen 1943 – pondělí Dnes večer jsem viděl Hitlerovy chlapce a děvčata pochodovat, bylo jich mnoho a děvčata vypadala báječně bíle a modře oblečená. Bubeníci, nosiči vlajek a standart s hákovými kříži, byly tam ošetřovatelky Červeného kříže, hasiči atd. Všichni tvořili  ohromný zástup a byla zapálená obrovská vatra. Všichni přítomní zpívali a byly pronášeny velké proslovy o válce, o vojácích na frontě a  o Anglii a bolševizmu. Byla to báječná podívaná, přišlo mnoho lidí a bylo nádherné počasí.

9. Červenec 1943 – pátek Žádné zvláštní zprávy. Snad jen to, že jsme hráli fotbal minulou neděli proti dalšímu táboru, já jsem skóroval, ale oni byli lepší tým. Budeme hrát každý týden.  Rusové stále útočí.

11. červenec 1943 – neděle Dnes jsme slyšeli nejlepší zprávy pro dlouhé době, "anglické a americké vojenské jednotky přistály v Sicílii minulý pátek". My jsme na to čekali celou věčnost a nyní přejeme našim chlapcům naprostý úspěch a doufáme, že to dobře dopadne. Když Itálie bude poražena potom se můžeme se soustředit na Německo. Nebude to dlouho trvat a potom civil, ulice, a Alice.

14. červenec 1943 – středa Dnešní zprávy říkají , že Němci potopili 42 našich dopravních lodí. Viděl jsem příjezd uprchlíků, dívky a dítěte, z bombardované oblasti Wuppertal. Ona ztratila dům a všechno a šéf jí musel poskytnout místnost. Civilisté zde si stěžují na nedostatek jídla a válku.

16. červenec 1943 – pátek Dnes náš opustil strážce a byl nahrazený civilistou namísto vojáka. On říká, že je dorazil Wilhelmshavenu, kde byl v trestném táboře anglických zajatců. Stráže musely procházet se s granáty, pistolemi a puškami, a tři až čtyři naši chlapci byli denně zastřeleni. Jeden z Angličanů prý řekl, že "je lepší aby zemřel kulkou než na práci, na kterou jsou nasazení. Práce, na kterou jsou nasazeni je na stavbě, v dolech a navíc jsou uklizeni nahoře u moře". Rizikové zaměstnání je v rozporu se Ženevskou konvencí.

20. červenec 1943 – úterý Dnešní zprávy "340 tun bomb bylo shozeno na Řím" podle rádia. Němci a Italové evakuovali město Agrigento na Sicílii a tak my ještě postoupíme.

22. červenec 1943 – čtvrtek Dostal jsem první dopis od mého starého kamaráda a také jeden od Rona. Zdá se, že manželka nedostává žádné dopisy ode mě, proč to nevím, protože jsem psal při každé možné příležitosti.

2. srpen 1943 – pondělí Poslaná fotografie domů pro Alici. Žádné zprávy k zapsání týkající se války. A za měsíc a den válka bude trvat 4 roky.

7. srpen 1943 – sobota Letáky byly shazovány na Berlín vyzývající civilisty k tomu, aby opustili město. Evakuace už začala. V Hamburku 120 000 civilisté bylo zabito při posledním velkém náletu. Němci v Rusku ustupují a Rusové postupují.  V Sicílii jsme obsadili jsme Catania.  Válka tam brzo skončí. Většina lidí zde nyní říká, že válka bude ukončená za několik měsíců, jeden chlapík říká, že Angličané by se měli radovat. Já sám dávám válce lhůtu do února a není pochyb, že my nemůžeme právě teď prohrát.

9. srpen 1943 – pondělí Nepracoval jsem kvůli poraněnému prstu. Zadřel jsem si v práci třísku a celou noc jsem nespal. Žádné zprávy týkající se války. Napsal jsem tento týden jeden lístek manželce. Prima počasí

11. srpen 1943 – středa Musel jsem jít do nemocnice, nespal jsem celou noc. Můj prst je tak velký jako dva.  Doktor řezal, dnes to otevřel, zítra jdu znova.

12. srpen 1943 – čtvrtek Znova na operačním stole, dostal jsem  narkózu. Prst rozřezaný, protažena drenáž. Koupal jsem se a zpátky znovu v sobotu.

14. srpen 1943 – sobota Doktor mi řekl, že jsem si zachránil prst na poslední chvíli. Otrava se dostala do mé krve a mohl jsem přijít o další prsty nebo  ruku.  Odebrali mi půl litru černé krve. Uvedl, že já mám velmi silné srdce, museli mi dát dvě dávky chloroformu.

17. srpen 1943 – úterý Dnes jsme dostali skvělou zprávu, "Sicílii je nyní v našich rukou".  V šest hodin poslední německé vojenské jednotky opustil ostrov, potvrzeno německými zprávami. Já si myslím, že jich muselo být hodně zajato. Jak dlouho Itálie odolávat. Stále nepracuji pro nemocný prst.

20. srpen 1943 – pátek Měli jsme dnes docela kus štěstí, poprvé jsme slyšeli zprávy londýnského rozhlasu. Stráž byla venku a další stráž byla příliš zaměstnaná rozhovorem, zatímco my jsme poslouchali rádio. V Rusku kapituloval Orel a Německo může kapitulovat letos.

25. srpen 1943 – středa Pro nemoc stále nepracuji. Němci evakuovali Smolenska v Rusku, naši navštívili Německo znovu vojenským letectvem, a bombardovaný několik měst v západních oblastech včetně Mannheimu, Norimberku, Bonnu a Bochumu. Němci tvrdili, že bombardovali Plymouth a Portsmouth.

27. Srpen 1943 – pátek Žádné zprávy týkající se války. Ještě mimo práci pro nemoc. Minulý týden jsme měli starého strážného zatímco jiný byl na dovolené. On se vrátí v pondělí k pluku a nám budeme líto, že odejde. On je skutečný frajer, byl zraněný na čtyřech místech v Rusku, ztratil zuby po omrzlinách. Jestliže kdokoliv je pro britský, je to on, umět také mluvit anglicky. Dnes jsem psal dva dopisy Alici. Válka bude příští sobotu trvat už 4 roky.

29. srpen 1943 – neděle Dnes jsme měli návštěvu z dalšího pracovního týmu a příjemně si popovídali. Oni mají dva nové chlapce a jeden z nich je novinář z Telegraphu  a Staru v Sheffieldu. Psal rubriku Strýčka Boba. Podle jeho zpráv italští zajatci dorazili do Lamsdorfu z Itálie; to se jeví v rozporu se Ženevskou konvencí. Je tam 14 000 zajatců pohromadě tam a oni spí na podlaze. Celý tábor je nyní provozovaný Brity.

4. září 1943 – sobota Podle zpráv Italové evakuovali tři města. Včera byl znova bombardovaný Berlín, znovu také Paříž, těžké oběti. Jak dlouho ještě bud válka trvat.

7. září 07, 1943 – úterý Poslouchání britských zpráv, jak se hezké slyšet  zvon 'Big Ben.' Zvláštní úřední zpráva, "Rusové zabrali prostor na kyjevské frontě Kyjevem a dalších 90 mil v dalším sektoru. Postup našich vojenských jednotek v Itálii. Vylodění v Nové Guineji.

9. září 1943 – čtvrtek Jaké zprávy dnes, "Itálie kapitulovala", toto jako je potvrzené rádiem a Němci nazývají Italy vlastizrádci. Šeptanda říká že 40 000 letadel čeká na to, aby byla poslaná nad Itálií pokud oni nezmění stanovisko. Dobrá většina Němců dávají válce pár měsíců. Ženy a děti nyní budou trpět, není pochyb, že této zemi se dostane hrozného bombardování.

16. září 1943 – čtvrtek Paříž byla dnes bombardovaná královským letectvem. Těžké boje v Itálii. Dnes se můj jeví v pořádku.  Dostal jsem dopis od Annie. Civilisté zde jsou zoufalí pro nedostatek cigaret.

23. září 1943 – čtvrtek Zpráva z hlavního zajateckého tábora od jednoho chlapce "Můj kamarád Artur Roberts, který zde býval se mnou vrátí do Anglie příští týden se zraněním. Další chlapec, který  tam byl říká, že byl v mé četě ve Francii, pamatuji si ho.

29. září 1943 – středa Další město v Itálii opuštěné Němci, Foggia. A také v Rusku ztratili další město. Dostal jsem dva balíky cigaret,  včera, jeden Alice a jeden z pluku. Pár bot zaslané Červeným křížem.

11. říjen 1943 – pondělí Dnes je velmi nešťastný den, mé prsty zůstaly uvězněné ve válcích mého stroje, dva prsty vypadají velmi špatně. Poslední zprávou, shodně s německým rádiem, je, že patnáct divizí anglických a amerických vojenských jednotek přistálo v Itálii; předpokládejte, že toto bude jejich omluvu za ústup. Rusi si vedou dobře, postupují každý den.

16. říjen 1943 – sobota Nepracuji poslední pět dnů pro poraněné prsty, na vrch toto jsem měl tři vředy a oko nemocné, zdá se, že všechno přijde najednou. V pondělí my ztratíme našeho strážného, byl na nás velmi hodný a s ním šlo poslouchat rádio. Vzpomínám co Alice dělá nyní v tomto okamžiku. Rusi stále postupují.

18. říjen 1943 – pondělí Breslau (Wroclaw) byla bombardovaná vojenským letectvem. Žádné další zprávy. V posteli brzy, protože to je nejlepší místo.

24. říjen 1943 – neděle Dnes jsem vyplnil nějaký formulář pro vojenského pokladníka pro zaslání dvaceti liber manželce.  Žádný zprávy minulý týden, vzali nám rádio, když poslední strážný odešel. Stále žijeme ve vysokých nadějích na mír.

26. říjen 1943 – úterý Štěstí mne znovu opustilo, pořezal jsem si levou ruku v práci pilovým listem.Dnes jsme dostali velký plakát na stěnu. Jsou na něm velké fotografie německé propagandy. Stovky žen a dětí z poloviny nazí, jejich těla našim bombardováním a teroristické nájezdy. Je to pohled zasluhující soucit, ale žádné pochybnosti o tom, že totéž způsobuje bombardování v Anglii. Oni říkají v tisku, že my jsme začali první a oni čekali rok s oplácením, žádné naše bomby nebyly určené pro armádní cíle.

1. listopad 1943 – pondělí Všechna pošta včetně balíkové pošty je zastavená na týden. Pracoval jsem na tento týden na katru, příliš mnoho práce právě pro můj stroj tak já jsem byl odvolán. Nastoupil Čech, který se vyzná , protože pracuje přesčas každou noc. Rusko si počíná dobře, žádné další zprávy.

2. listopad 1943 – úterý Od včera odpoledne mám velké bolesti břicha, procházel jsem se večer, protože jsem nemohl spát, hrozné zvracení, myslel jsem, že přišel můj čas. Beru zažívací sodu, projímadlo z kůry,  tabletky kysl. hořečnatý a Bůh ví co. Teď je deset hodin v noci a právě se dostavuje ulehčení. Poslední zprávy "ruské vojenské jednotky jsou jen 100 mil od Rumunska. V Itálii Němci odchází do hor, žádné nákladní vagony pro dřevo.

4. listopad – čtvrtek Dnes se Harry Ferrell vrátil z Lamsdorfu místa kamaráda, který odešel. Říká, že můj kamaráda Artur Roberts je nyní v Anglii mezi pěti tisíci vyměněných zajatců, šťastný ďábel, žádná pochybnost o tom, že se shledá s manželkou. V Lamsdorf u, hlavním zajateckém táboru, byl nalezen podzemní tunel téměř míli dlouhý, postelová prkna byla užívaná jako podpěry atd. Je tam další, ale Němci ho nemohou najít, naši inženýři pracovali dokonce s elektrickým světlem, které zavedli dovnitř. Mají také rádio v táboře a toto není nalezeno. Anglicky mluvící Němci byli poslaní do některých táborům oblečeni do anglických uniforem, ale byli odhaleni v některých případech. Jeden z chlapců byl venku opilý.

16. listopad 1943 – úterý Podle Čechů Churchill říká, že válka skončí příští rok. Další zprávy "Rusové útočí, jdou ohromní.

28. listopad 1943 – neděle Není zpráv, které stojí za oznámení. Týden po týdnu a měsíc po měsíci dělám poznámku jak tato válka pokračuje. To způsobuje jediný zájem, kdy skončí. Nedovedu si představit jaké je to právě teď v Anglii. Moje manželství trvalo krátce, že je nemohu nazývat manželským svazkem. Uvažuji, co dělá  právě teď Alice, musí být otrávená jako já sám tady, ačkoli žije svobodný život a já ne.

29. Listopad 1943 – pondělí Manželka mě informuje, že očekávají Ednina manžela, který se má vrátit domů z Itálie za pár týdnů. Možná budou zklamáni. Většina zajatců byla odeslaná do Německa a tak mám podezření, že bude tady.

8. prosinec 1943 – středa Pošta zase nechodí, blíží se Vánoce. Velké boje pokračují v Itálii a postupujeme velmi pomalu.

11. prosinec 1943 – sobota Dostala jsem balík od manželky obsahující pantofle. Žádné zprávy týkající se války. Minulý čtvrtek jsem ztratil moje pouzdro na cigarety v práci. V pátek jsem ho našel znovu v pilinách ve sklepě, ale nějaký mazaný člověk sebral cigarety pouzdro pohodil.

Poznámka: Civilisté nemají cigarety. Dostanou tři na den a dokonce jsou šťastní, že je dostanou.

13. prosinec 1943 – pondělí Několik myšlenek: Za dvě hodiny  další den z mého zajetí skončí, ohlédnutí se nezdá dlouho od té doby, co já jsem byl v Anglii, jak ten čas utíká, tři roky a sedm měsíce zajatci. Zdá se jako bych předurčený k tomu, být mimo domov, naštěstí mám manželku a přátele, bez nich by byla existence bez cíle.. Den co den stejná rutina, dokonce práce překonává jednotvárnost. V představách jsem plánoval velmi hodně, co bude až se vrátím. Chtěl bych vidět, aby manželka viděla štěstí  na mé tváři až projdu doma dveřmi.

20. prosinec 1943 – pondělí Šéf povídal: civilisté říkají, že Němci nemohou prohrát. Po Anglii porazí příště Ameriku. Přišlo několik dopisů od manželky a fotografie Artura, nemohl jsem ho poznat jak je změněný. Manželka píše, že chodila do společnosti na skleničku.Téměř pokaždé píše, že někde je a pije kdesi, nevím co si mám myslet, já ji miluji a věřím jí, předpokládám, že všechno bude v pořádku. Ať jí Bůh žehná

22. prosinec 1943 – středa Včera nás navštívila policie. Zdá se, že někdo informoval, že jsme krájeli z brambor příliš silné slupky a plýtváme kusy chleba. Dostat jsem před pár dny dopis od Herberta, velice hezký.

24. prosinec 1943 – pátek – Vánoční večer před svátkem. Dnes jsem udělal dva malé balíky pro dva civilisty v práci. Mají každý tři děti a ačkoli jsou nepřátelé člověk nemůže nést zlou vůli, my sami můžeme být nepřátelští. Radost dětí bez ohledu na národnost mi dává největší potěšení. Několik z našich chlapců oblečených za Santa Klause obešlo dům, děti milují anglické Vánoce. Co asi manželka dělá dnes večer; mé myšlenky jsou doma s ní a zbytkem rodiny. Čas ubíhá a stále jsme mnoho mil odděleni. Můj přítel Artur Roberts jenž se vrátil domů bude mít pěkný čas v Sheffieldu. Přeji mu všechno nejlepší kdekoli on je a já až příliš cítím smutek,že nemohu být s ním. Hrajeme karty až do 4 ráno se svíčkami. Vyhrál jsem 65 marek.

26. prosinec 1943 – neděle Potopena německá bitevní loď ' Scharnhorst ' Počet ztracených životů není v novinách uvedený.  Postel v 8 večer.

29. prosinec 1943 – středa Podle německých novin jsme provedli výsadek komanda na pobřeží Francie, ale všichni muži byli zabití. Přijatý dopis od manželky, ale hodně byla nesrozumitelný. Postel 6 hodin odpoledne, vyhrál jsem 27 marek v kartách.