Deník vojína Irvinga Georga Becka

George Irving Beck, (1st Battalion of The Duke of Wellington´s Regiment), nar. 22.11.1923 v Sheffieldu.
3. září 1939 dne, kdy Anglie a Francie vyhlásily válku Německu na začátku 2. světové války, George Irving Beck byl povolán do armády k jeho staremu regimentu, ale tentokrát k 1. praporu pluku vévody z Wellingtonu. Jeho bojová činnost započala 10.5.1940 v době invaze Němců do Belgie a záznamy v deníku pokračují takto:
31. květen 1940 - zajat Němci asi čtyři míle od Dunkerque, Francie. V místě zvaném Handpooch poblíž Pommerin. Z celkového počtu 28 mužů, jsem  zůstal sám, co se stalo s ostatními to jsem mohl jen hádat.
Následuje popis strastiplného pochodu pěšky přes okupované Holandsko, celým Německem do zajateckého tábora Lamsdorf v Horním Slezsku. Tam byl Beck zaregistrován jako válečný zajatec číslo 16652, a mohl konečně o své existenci poslat zprávu domů prostřednictvím Červeného kříže. V táboře jsou mizerné podmínky, málo jídla a vši. Krátká doba práce mimo tábor na stavbě silnice je pro Becka změnou k lepšímu, i když si zraní pravé oko a musí být léčen. Vrací se zpět do Lamsdorfu zpět k mizernému zavšivenému životu za ostnatými dráty. Hledá tedy opět příležitost jak se z tábora dostat někam na práci.
16. říjen 1940 - Nabídl jsem se dobrovolně na novou práci v uhelných dolech, ale místo toho jsem byl poslaný do místa nazvaného Niklasdorf v bývalém Československu. Do stavebnictví. Řekli nám, že budeme budovat muniční skladiště. O průběhu války nemám zprávy.

20. říjen 1940 - Všichni vězni jsou hladoví. Nedostáváme dostatek jídla. Není voda na umytí.

26. říjen 1940 - Silně sněží a strašně mrzne. Pracujeme od šesti hodin ráno až do šesti večer. Navzdory počasí a bez ohledu na nedostačené ošacení musíme pracovat.

8. listopad 1940 - Stále sněží a mrzneme. Nejsou cigarety. Zkusil jsem kouřit kůru ze stromů, ale bylo to jako jed. Někteří z chlapců ukradli několik brambor a vařili je na svíčkách. Jiní zapálili krém na boty.

14. listopad 1940 - Sníh ještě padá. Nemáme ponožky a košile.Trháme kusy z našich přikrývek k tomu, aby se daly použít jako onuce. Nemáme vysoké boty, ale já jsem měl pár holandských dřeváků. S obvyklou rutinou se každou noc škrábeme a zabíjíme vši.

20. listopad 1940 - Obdržel jsem první dva dopisy z domova. Jak veliké je to štěstí dostat poštu. Budu považovat za cenné tyto dva dopisy po celou dobu, co budu vězeň. Jeden byl napsán na 6. 7. 1940 a druhý 9. 9. 1940.

24. listopad 1940 - Dostáváme staré francouzské, belgické a československé vojenské dlouhé kabáty. Jsou právě teď darem z nebe a bude nám trochu tepleji. Stále sněží. Jsme šťastní když se můžeme umýt jednou za týden kvůli tomu, že je málo vody. Přednostně je užívaná v kuchyni.

6. prosinec 1940 - Jeden balík Červeného kříže je rozdělen mezi pěti lidmi a každý dostane třináct anglických cigaret. To toho mnoho nebylo, ale vítáme to. Stále sněží, co bych dal za nějaké ponožky a boty či pár rukavic v balíku.

21. března 1941, pátek - Všichni Irové v táboře posláni zpět do Stalag (Lamsdorf).  Dohady, že vyvstaly problémy mezi Irskem a Anglií, oni mají být dotazováni za koho budou bojovat. Jen jestli je to pravda, Němci vymýšlejí množství triků. Znovu sněží.  Už to trvá asi pět měsíců.
8. prosinec 1940 - Měl jsem nahnáno, protože jsem byl uzavřen v kuchyňském sklepě při kradení brambor. Podařilo se mi dostat pryč v bez přistižení a byl jsem tak ušetřen bití od Němců.

15. prosinec 1940 - Neděle, stále sněží a sněhu je po kolena. Myslím na to co bych dělal nyní, kdybych byl v Sheffieldu s mojí drahou manželkou. Nejspíše bychom byli v klubu, místo toho jsem za ostnatým drátem.

22. prosinec 1940 - Není práce do Nového roku. Všichni Poláci i Češi jsou doma na dovolené. Pořád sněží. Není co dělat než zůstávat v baráku, další nejlepší místo je postel. Čas - osm večer.

23. prosinec 1940 - Pondělí, žádné zprávy. Zase brzo do postele. Jaký život máme. Jsme zavřeni jako divoká zvířata se strážemi chodícími venku tam a zpátky.

24. Prosinec 1940 - Vánoce - svátky Adama a Evy - úterý. Dnes večer se cítím spíše deprimovaný. Po několik let jsem očekával Vánoce v Anglii, ale to teď není, osud zasáhl a já jsem zde. V tomto čase si uvědomuji, co mi chybí.

25. prosinec 1940 - Štědrý den - Menu: Snídaně - dva kousky suchého chleba a trochu německé klobásy, obvyklé malé množství neslazené kávy. Oběd - Šťouchané brambory, zelí, jeden karbanátek a pudink. Večeře - chléb, džem a káva.

26. prosinec 1940 - Štěpána - Menu: Snídaně - Hrachová polévka, chléb, sádlo a káva. Oběd - Zelná polévka a nedovařené brambory. Večeře - hovězí polévka, chléb, káva.

29. prosince 1940 -  neděle Žádné čerstvé zprávy posledních pár dní. Stále sněží. Dva muže bičovali za krádež brambor. Němci jsou nemilosrdní, když někoho chytí.

1. leden 1941 -  Nový rok - Menu: Snídaně - Kaše a dva plátky chleba. Oběd - Šťouchané brambory a jeden karbanátek. Večeře - polévka, suchý chléb a káva.

Poznámka: Je válečný rok 1941 a pokud se vám zdá vánoční a novoroční jídelní lístek nějak opulentní na vězeňské podmínky tak vězte, že je to jen zdání. Němci, známí svým příslovečným smyslem pro pořádek, stanovili i předpisy pro dávky potravin v lágrech. Druhou otázkou je jak, kde a kdy se dodržovaly. Zajatci měli tento "jídelníček": Jednotná snídaně z černé neslazené kávy a 300 g normálního chleba. V neděli dostávali chleba 425g. Na oběd vesměs eintopf (3x týdně bez masa).Na jeden eintopf se mělo použít 500 g brambor, 30 g masa a 7 g tuku (v neděli 10g). K večeři se vydávalo 25 g margarínu, hořký čaj. 2x týdně zajatci dostávali 50 g salámu velmi špatné kvality. Angličtí , francouzští a belgičtí zajatci však také mohli dostávat potravinové balíčky prostřednictvím Červeného kříže.

5. ledna 1941 - Práce venku, odhrnování sněhu, vyčištění hlavních cest.  Mráz téměř ke smrti. Dvanáct měsíců předtím jsem byl na dovolené.

22. ledna 1941 - Budíček 4:30 ráno, sněžení  a mrzne. Cesta vlakem do místa nazvaného Ramsau (Ramzová) v horách. Vyčištění železniční tratě, vlak je zasypaný sněhem po vánici.

30. ledna 1941 - Vydány staré ponožky a jdeme na to. Ještě na práci na železnici. Vstáváme brzo ráno. Lidé trpí omrzlinami uší a nohou, pro strašný mráz v horách, prakticky v mracích. Nasněženo místy asi třicet stop vysoko, čtyři lidé postavení nad sebou  nabírají sníh lopatou a hází navzájem přes své hlavy.  Dostali jsme hrachovou polévku v 11:30.

1. února 1941, sobota - Rozpouštíme rampouchy ledu z venku k tomu, abycom se umyli. Nějkolik bochníků chleba bylo ukradeno ze skladu potravin a tak naše příděly byly kráceny. Bochník chleba pěti lidem namísto dosavadních čtyř. Polévky také ubylo. Ať nám Bůh pomáhá, protože se chystáme hladovět.

9. února 1941 - v neděli Vydání dvaceti "Gold Dollar" cigaret od Červeného kříže a jedné plechovky kondensovaného mléka. Jak je to báječné dostat slušné kouření, snědl jsem plechovku mléka naráz. Dlouho nemáme žádné zprávy.

23. února 1941, neděle - Vydaný první individuální balík od Červeného kříže. Je to neuvěřitelný zážitek. Někteří hned snědli obsah celého balíku a potom běhali stále na latrinu. Vařili jsme pravý anglický čaj nad svíčkami. Počasí se zlepšuje.

6. března 1941 - Dostal jsem jeden dopis od otce, psal 23. listopadu 1940, a jeden od Alice. Psala ho 23. října 1940. Žádné důležité zprávy nešlo vyčíst. Doufejte, že všechno je v Anglii OK.

9. března 1941 - Dopis od Alice, psala ho 31. října 1940.

19. března 1941, středa - Málo zpráv pro snesitelnější život v lágru. Musíme se spokojit se vzpomínkami, ale ty po čase vyblednou a stávají se tak malými útěchami v těchto místech.

21. března 1941, pátek - Všichni Irové v táboře posláni zpět do Stalag (Lamsdorf). Dohady, že vyvstaly problémy mezi Irskem a Anglií, oni mají být dotazováni za koho budou bojovat. Jen jestli je to pravda, Němci vymýšlejí množství triků. Znovu sněží.  Už to trvá asi pět měsíců.

26. března 1941, středa - Ještě sněžení. Jsem nemocen v posteli poslední čtyři dny. Musím se o sebe pečlivě starat, dokonce malé škrábance hnisají kvůli nedostatku vitamínů.

15. dubna 1941, pondělí - Dnes je velikonoční pondělí a máme volno. Nic se nedá dělat pro strašné chladno venku a navíc sněžení. Nikdy jsem neviděl takovouto zemi jako tuto v mém životě. Předpokládám, že budeme muset zanedlouho znova pracovat na železnici. Situace se zdá pro nás špatná v této válce - nevadí, musíme doufat, že to dobře dopadne. Poslední zprávy - "těžké boje u obleženého Tobruku".

2. května1941 - Několik dnů klid a začíná znovu sněžit. Říká se, že je tady devět měsíců zima a tři měsíce léto a to vypadá jako to tak. Myslím na to, co dělá v tomto okamžiku moje manželka. Němci nám dovolili  poslouchat 'Lorda Haf Haf' (hlasatel německého rozhlasu pro Anglii William Joyce).
Poznámka: Dne 18. září 1939 se z hamburského vysílače poprvé ozval nacistický propagandistický program Germany Calling, určený Británii a později i USA. Hlasateli (jímž byl nejčastěji britský nacista William Joyce, ale za mikrofonem se jich střídalo více) bylo přezdíváno Lord Haf-Haf a stal se častým terčem britských vtipů.

14. května 1941, středa - Ohromná změna počasí. Právě jako letní den, opravdu horký. Jak si přeji, abych byl právě teď zpátky doma. Poslední zprávy, 'Hitlerova pravá ruka Hess' zmizel.

16. května 1941, pátek - Neuvěřitelné, znovu sněží. Poslán do postele táborovým lékařem. Mrazem omrzlý prst.

17. května 1941, sobota - V posteli celý den, počasí příjemné. Povídáme si s kamarádem, Bobem Fordem o Anglii a manželce.  Jak jsem byl zvyklý těšit se na sobotní večery doma. Nemůže proti válce nic dělat, ale zajímáme se jak dlouho tato válka může trvat. Nevíme zda Rusko je proti nám či ne. Němci obsadili Řecko a Jugoslávii.

18. května 1941 - Dostal jsem injekci do prstů na noze, zmrazili to a stříhali ze dvou nehty. Ještě se držím.

20. května 1941, úterý - Ještě v posteli. Velké přesuny vojsk kolem Niklasdorfu. Polští uprchlíci projíždějí zde vlakem. Zbraně a vozidla zase jedou směrem k ruské hranici. Zda Rusko vstoupí do války proti Německu nevíme, ale to vypadá to tak. Poslední fámy, 'pět až šest milionů anglických a amerických vojáků v Rusku'.

22. květen 1941, čtvrtek - Dnes vstávám z postele, ještě nepracuji. Příjemné počasí. Poslední fámy,  'padesát tisíc Italů námi zajatých, Itálie kapitulovala,  
Německo obviňuje Itálii pro ztráty na životech na východě'.

23. května 1941, neděle - Skvělé počasí.  Několik hudebních nástrojů se našlo v táboře. Večer jsme poslouchali hudební vystoupení. Přišel mi dopis od Alice s říjnovým datumovým razítkem. Poslední fámy, 'potopený křižník Hood'.

26. května 1941, pondělí - Ještě neschopen práce s mou nohou. Přišel druhý balík od manželky. Dostal jsem všechno, co nyní potřebuji  kromě krátkých spodků.

27. května 1941, úterý - Poslední fámy 'potopení německé bitevní lodi Bismarck.  Amerika vstoupila do války'. Situace zdá se být trochu optimističtější jestliže to, co slyšíme je pravda.

1. června 1941, Neděle svatodušní - Horké horko. Běží se Velká liverpoolská, v táboře se uzavírají sázky na vítěze. Všeobecně se mluví o tom, že si Německo vede dobře.

2. června 1941, Pondělí svatodušní - Pěkné chvíle jako tyto se vždy obrací ke vzpomínkám. Poslední, co jsem zažil v Anglii, když jsme šli na dostihy s Alicí. Skvělé počasí.

3. června 1941 - Naše příděly byly krácené znovu a nedostaneme celý tento týden snídani. Je nedostatek brambor také chleba.

6. června 1941, pátek - Pěkné počasí. Poslední německé zprávy - Holanďané zapálili náklad mouky určený pro Německo.

8. června 1941 - Přišly zprávy, že vznikly problémy se Srby v Lamsdorfu. Tisíce jich tam bylo přivezeno jako váleční zajatci. Dostali od našich chlapců cigarety a stráže na ně zahájily palbu z kulometů a pušek. Naši chlapci byli potrestáni.

9. června 1941 - Pěkné počasí. Poslední fáma, 'pět tisíc Němců složilo zbraně a napochodovalo do Ruska'.  Očkování německým lékařem. Zítra odejdou stráže  a přijdou nové.

12. června 1941, čtvrtek - Zemřel jeden kamarád, vybíralo se na věnec. Poslední dohady 'Britové drží ostrov Kréta'.

15. června 1941, neděle - Prohledávání tábora kvůli tabáku. Dva balíčky mi dali Poláci. Ukryl jsem je pod postelí, ale byly nalezeny. Žádné zprávy.

23. června 1941,pondělí - Události mají rychlý spád. Němci ztratili divize proti Rusku. Rusko se zmocnilo Rumunska.

25. června 1941, středa - Rusko si vede dobře. Německé zprávy a noviny nedocházejí. Těžké oběti. Dnes zde projížděly čtyři nemocniční vlaky se zraněnými.

29. června 1941, neděle - Další víkend zase pomalu ubíhá. Napsal jsem dopis manželce, myslím zde na ni a lidi doma, zajímá mne, co právě teď dělají. Pošta je pozastavená, trvá to čtrnáct dní. Německý důstojník zastavil nás při zpěvu naší národní hymny  a seržant měl kvůli tomu problém. Říká se, že Němci v Rusku složili zbraně a vzdali se.

3. červenec 1941 – Lijáky, déšť nonstop pro poslední dva dny. Ruská letadla shazovala letáky ve městě poblíž.

4. červenec 1941 - Naše příděly byly znovu kráceny; brzo už nebudeme dostávat skoro nic. Poslední zprávy 'tisíce Rusů zajato a zničeny tanky', italské vojenské jednotky byly viděny jinými pracovními skupinami blízko nás.

5. července 1941 – Odchází tlumočník a přeje nám vše dobré. Poslední zprávy 'Rusové zapalují všechny jejich plodiny před postupujícími Němci'.

6. červenec 1941, neděle – Napsal jsem manželce. Dostal jsem od ní pět dopisů. Dny a měsíce plynou, ale jsou to těžké chvíle života. Není zde nic pěkného k vidění, jen ostnatý drát a stráže. Žádné zprávy, které by povzbudily.

7. červenec 1941 - Poslední fámy předané Čechy, "téměř jeden milion Němců padlo v Rusku". Velké vzdušné boje nad Atlantikem. Němci vystrašení Brity, kteří se znovu vyloďují ve Francii.

8. červenec 1941 – Pěkné počasí. Německé noviny oznamují, že zabrali Besarabii, nic jiného mající cenu nezaznamenáno.

10. červenec 1941 - "Ruská delegace srdečně přijata v Londýně." Berlín a Hamburk bombardovány naším vojenským letectvem, civilisté si stěžují na jídlo a mnohahodinovou práci denně. Jsou naštvaní.

14. červenec 1941 - Německé noviny tvrdí, že Rusko nemá dost zbraní. Stalin říká, že oni jich mají víc než potřebují.

16. červenec, 1941 – Trvá to několik dnů, kdy jsme nám vydávají plesnivý chleba a polovinu jsme museli vyhodit. Poslední fámou je "americké vojenské jednotky přistály v Dánsku." "Churchill a Stalin nepřistoupí na nějakou smlouvu nebo mírové podmínky, ale jsou odhodlaní zničit Hitlera." "Předpovídá se, že tato zima zničí Německo". Toto se uvidí.

17. červenec 1941 - Prší celý den, ale je docela teplo. Poslední propaganda, "Německo vrhlo devět milionů lidí na bojiště proti Rusku". Náš pracovní tým pracuje od úsvitu do šera každého dne a modlíme se, aby přišla doba, kdy se budeme moci rozloučit s touto zemí. Jsem zvědav na události v Anglii, doufám, že válka skončí před dopsáním tohoto deníku. Jinak se vzdám naděje.

18. červenec 1941 - Včerejší fáma popřena. Devět milionů lidí zmíněných se vztahuje na Rusy, oni říkají, že to má být v konfliktu na hranici. Ohlášené zajetí 250,000 Němců Ruskem. Dnes německé noviny dávají válce tři měsíce k tomu, aby skončila. Někteří ze strážných myslí, že to je jen problém týdnů.

20. červenec 1941 - neděle Vzpomínky na domov s tím i vzpomínky na odpoledne v našem klubu, několik pint piva a potom doma večeře.

21. července 1941 - Počasí pěkné. Poláci způsobili potíže a byla zavolána civilní policie. Čtyři byli odvedeni pryč s doprovodem. Dnešní fámy, "Goering ve vazbě". Říkají, že jsou velké nepokoje v Německu. Japonsko podepsalo pakt s Ruskem.

22. červenec 1941 - Sabotáže ve Francii, Belgii a dalších zemích. Goering uvězněný v jeho vlastním domě. Nová Československá vláda vznikl v Anglii pro dobu do konce války. Válka v Africe skončila, němečtí vojáci staženi. Počasí dobré.

23. červenec 1941 - Stráže šly na pohřeb dnes odpoledne do vesnice. Osmnáct lidí doposud přišlo o životy v Rusku.

24. červenec 1941 - Dostal jsem dopis a fotografii od manželky. Poslední zprávy potvrzeny, "příměří se sjednáno v Sýrii a britské vojenské jednotky získaly kořist".

27. červenec 1941 – Žádné zvláštní zprávy, jenom že třicet Němců při náletu bylo zabito v Opavě, a nad sto zraněno.

28. červenec 1941 - Poslední fámy, "dvě německé lodě potopené v Atlantiku Američany". Proslýchá se, že je blízko doba, kdy Němci začnou ustupovat a nezastaví se. K porážce Německa dojde tento rok. Čtyřicet milionu Rusů a ruských žen bylo povoláno do armády.

29. červenec 1941 - Němci ustoupili do místa nazvaného Minsk, které je blízko ruské hranice. Žádné jiné zprávy.

30. červenec 1941 - Fáma "Americké vojenské jednotky přistály ve Francii včera v poledne, na lodi Kolumbia".

31. červenec 1941 – Přišly zprávy z Lamsdorfu, že někteří z našich chlapců byli zastřeleni při pokusu o útěk. Náš lékař byl tři týdny uvězněn pro příliš lidské jednání s lidmi. Musíme čekat dnes hodiny na chleba a na náš čaj. Britové dávají Itálii sedm dní na kapitulaci.

1. srpen 1941 pátek – Říká se, že "Japonsko přerušilo všechno vztahy s Německem". Počasí hrozné, prší celý den.

2. srpen 1941 sobota - Poslední fáma, "Němci staženi tři sta kilometrů do Polska". Žádné jiné zprávy.

3. srpen 1941 neděle - Dnes sedím na trávě a myšlenkami se vracím zpět do své mateřské země. Pěkné počasí jako je dnes přivolává vzpomínky, a já jsem předurčený prožít život mimo Anglii. Jsem tu odříznutý od ostatního světa a tak si uvědomuji jak mi chybí domov.

4. srpen 1941 pondělí - Pěkné počasí celý den ale pršelo v noci. Poslední zprávy: Dva miliony lidí ozbrojených automaty je připraveno v Anglii. Ze dvou letadel vyrobených v Americe jedno jde do Anglie. Angličtí důstojníci poradci Rusů.

6. srpen 1941 středa – V Jugoslávii jsou problémy. Němci tvrdí, že se drží v Minsku a zajali 30 000 vojáků. Počasí dneska dosti chladné.

7. srpen 1941 čtvrtek - Přišlo osm dopisů od manželky. Málo dalších zpráv. Počasí hodně chladné.

8. srpen 1941 pátek - Staré přísloví říká že "žádné zprávy, dobré zprávy", tak doufám, že je tomu tak. Dnešní předpověď počasí, "chladno a déšť". V posteli v osm večer.

9. srpen 1941 sobota - Dopis od manželky. Stále žádné zprávy.

10. srpen 1941 neděle – Znova obvyklý víkend. Dnešní propaganda, "německá novinová zpráva, že zajali 150 000 Rusů ". Zataženo a prší. Co je to za život, nic není vidět jen ostnatý drát.

11. srpen 1941 pondělí - Dnešní zprávy, "Smolensk, Minsk jsou nyní Rusů. Devět německých divizí zničeno. Německo žádalo od Itálie ihned deset divizí. 200 000 Rumunů zabito. Ruské vojenské letectvo bombardovalo v pátek Berlín.

12. srpen 1941 úterý - Němci tvrdí, že sestřelili šest našich nových letadel. Němci zabavili všechny auta a autobusy z protektorátu. Ještě není naděje na mír, je to na dlouho.

14. srpen 1941 čtvrtek - Prší celý den. Jeden z Poláků na práci dostala tři roky pro problémy s policií. Rusko používá třicetimetrové tanky proti německým tankům. Válka na východě se vyvíjí pro nás dobře. Pět německých vojenských lodí potopených u břehů Lybie. Jeden z chlapců si obrátil mísu polévky na hlavu pro sázku o dvacet cigaret.

17. srpen 1941 neděle - Ležím na trávě venku, pěkné počasí. Piši lístek Alici.

18. srpen 1941 pondělí – Všichni Němci až do věku čtyřiceti let povoláni do armády. Anglické vojenské jednotky přistály ve Francii. Velký pohyb pokračuje mezi Tureckem, Amerikou a Ruskem. Počasí příjemné.

21. srpen 1941 čtvrtek - Jdu do postele jakmile přijdu z práce, onemocněl jsem lehkou malárií.

22. srpen 1941 pátek - Cítil jsem se dnes hrozně v práci. Poslední zprávy, "představitelé z Británie, Ameriky a Francie se setkali v Turecku ". Genegál Franco deklaroval, že Španělsko vstoupí do války s Británií. My očekáváme, že se brzy přesuneme do Polska na práci, jakmile sem přijdou ruští vězni.

23. srpen 1941 sobota - Právě nám bylo řečeno, že odjíždíme do Polska za několik týdnů, německý důstojník říká, že lidé v tomto táboru jsou dobrou skupinou lidí a je škoda, že musíme odejít. Žádné jiné zprávy, počasí výborné.

24. srpen 1941 neděle - Starý obvyklý jednotvárný víkend, napsala mi dopis manželka. "Očekává se, že se stane něco velkého v Německu v následujících třech dnech".

25. srpen 1941 pondělí - "Rusové říkají, že postupují." Německo ztratilo několik divizí lidí blízko Leningradu, kde byli obklíčeni. Brémy byly bombardované včera. Počasí pěkné.

26. srpen 1941 úterý - Poslední zprávy, "Británie obsadila Irsko". Německo silně ztrácí. Přijše jeden dopis od manželky. Počasí zamračené.

27. srpen 1941 středa - "Britské vojenské jednotky mají být v Íránu. Několik divizí Němců odřízli blízko Leningradu". Civilové si stěžující na nedostatek tabáku a cigaret.

31. srpen 1941 neděle - Seznam ohlašující, že přes sedm tisícovek lidé a tří set důstojníků je nezvěstných v Anglii. Celkem hodně zpráv od mužů, kteří viděli jak někteří z nich byli zabití. Další měsíc za námi, děkujte Bohu, naděje toto je poslední srpen a já uvidím naši zemi.

1. září 1941 pondělí – Poslední zprávy, "Řekové a Jugoslávci se vzbouřili". Japonsko prohlašuje, že se zdrží stranou války. Německo žádalo Itálii pro pomoc, ale bylo odmítnuto. Prudké boje blízko Leningradu.

3. září 1941 středa - Dva roky dnes od vypuknutí války, jak čas ubíhá. Zajímá mne jak dlouho ještě musím být zavřený. Přijatý třetí balík šatstva od Alice.

7. září 1941 neděle – Dostal jsem dva dopisy od manželky odeslané 10. a 11. června. Vůbec žádné zprávy.

8. září 1941 pondělí - "Německo provedlo dva velké útoky na Leningrad, které se nezdařily". Americká bitevní loď se potopila. To je vše.

11. září 1941 čtvrtek - Rusko si vede dobře. Německé vojenské jednotky v první linii postihuje cholera a horečky. Potvrzená zpráva, "sedm tisíc ruských vězňů v Lamsdorfu a někteří jsou zastřeleni. Ráno vzali útokem jídelnu kvůli hladu.".

18. září 1941 čtvrtek - Poslední zprávy, "britské a americké vojenské jednotky jsou v Norsku a Dánsku". Tři tisíce britský a koloniálních vojáků přibylo do Lamsdorfu z Balkánských států a Orientu. Ruští vězni tam nedostávají nic jíst, jen brambory jednou za den.

22. září 1941 pondělí - Německá zpráva z novin říká, že ztratili 80 000 lidi a další jsou nezvěstní. Rusové drží Smolensk. 1 400 německých letadel bombardovalo Anglii přes víkend, největší nálet od začátku války. Ztratili 400 letadel.

25. září 1941 čtvrtek - Jeden z našich chlapců z jiného tábora uprchl v civilních šatech. V případě dopadení bude zastřelen. Je to desátník Radcliffe, mluví polsky a německy.

26. září 1941 pátek – Dostal jsem balík cigaret od manželky. Žádné zprávy.

29. září 1941 pondělí - Německo utrpělo těžké ztráty. Velký vzdušný boj nad Francií, my jsme ztratili 13 letadel a Německo 19. Stalin říká válka ještě nezačala, Německo bude poraženo do Vánoc. Nový důstojníci převzali dnes tábor. Necítíme žádný zármutek.

1. říjen 1941 středa - Tři německé generály zastřelili včera pro vzpouru. Přišel jeden dopis od Alice. Počasí pochmurné.

2. říjen 1941 čtvrtek - Poslední pověsti, "deset divizí britských vojenských jednotek má být v Rusku. Německé vojenské jednotky ustupují z Francie. Sabotuje se v různých částech Německa". Už tři měsíce nevydávají zde tuky německým vojákům. Jaký stát, takový krám.

6. říjen 1941 pondělí - Nastupujeme na novou práci v Niklasdorfské továrně na zpracování kamene. Nejtvrdší práce, kterou jsem zažil, fakticky to je práce pro koně, postrkujeme velké kameny k jeřábu, šest nás napíná síly a zvedáme.

8. říjen 1941 středa - Německý důstojník udělal svým lidem přednášku pro nedbalost a špínu. Řekl, že Angličané jsou chytřejší, dbající na čistotu více než stráže. Jeden strážný šel do umývárny a tam drhnul výstroj. Dva Angličané mu nabídli pomoc, ale byli odmítnuti.

12. říjen 1941 neděle – Znovu přichází zima. Najednou sněží. Píši dopis manželce. Celý tábor je potrestaný na čtrnáct dní, budíček 4.30 ráno a je zamčeno dokud nepřijdeme v noci. Světla nám z baráků odebrali, tak jsme ve tmě.

13. říjen 1941 pondělí - Poslední zvěsti, "Německo nedělá pokroky". Stalin říká, že doposud používal jen vojska prvního sledu a může to dělat ještě dlouho bez použití jeho rezerv.

15. říjen 1941 středa - Naše vojenské letectvo navštívilo včera Berlín a shazovalo letáky. Vybíráme peníze v táboře na náhrobní kámen pro kamaráda, který zemřel.

20. říjen 1941 pondělí – Obdržel jsem čtvrtý balík šatstva od manželky. Žádné zprávy k tomu nebyly přiloženy.

29. říjen 1941 středa - Tři miliony Japonců mají v Rusku bojovat proti Německu. Počasí hrozné, sněží jako by se čerti ženili.

31. říjen 1941 pátek – Obdržel jsem dva balíky cigaret od manželky. Žádné další zprávy o válce.

15. listopad 1941 sobota - Šel jsem do civilní kantýny a tam viděl německý film nazvaný "Kannst du Pfeifen Johann". Bylo řečeno, že tábor bude zrušen jak sem přijdou ruští vězni. Tentokrát to bude pravda, hovoří pro to věže se stanovištěm kulometů a ostnatý drát. Civilisté mají hrůzu z příchodu Rusů. Měli zde raději Angličany.

23. listopad 1941 neděle - Uspořádán koncert na rozloučení před odchodem ze Sudet do jiné části Německa. Kam jdeme nikdo neví, ale doufám, že to dopadne dobře. Žádné zprávy o válce.

27. listopad 1941 čtvrtek – Můj konflikt byl oznámen v kanceláři a byl jsem odvolán z práce, zaměstnavatel by měl být dozorcem nad otroky, bohatě by se uplatnil jinde. Stejně se odtud stěhujeme pryč.

3. prosinec 1941 středa - Asi sto lidí odešlo na práci jinam. My máme být všichni pryč odtud na Nový rok. Nikdy jsem neviděl tak mnoho ostnatého drátu jako je použito pro Rusy – dokonce kuchyň je celá zadrátovaná.

7. prosinec 1941 neděle – Pořízeny fotografie před odjezdem, objednal jsem si jich půl tuctu. Máme povoleno poslat jednu domů na Vánoce. Žádné zprávy.

8. prosinec 1941 pondělí - Poslední fáma: "Japonsko vyhlásilo válku proti Americe". Je jasné, že se tak stane. Jsem zvědav jak dlouho tato válka bude trvat.

16. prosinec 1941 úterý - Přesunuti z Niklasdorfu do místa s názvem Zwittau (Svitavy). Dva dny cesty vlakem, uzamčeni po celou dobu, velmi málo pití.

Vojín Georg Irvin Beck opouští Niklasdorf - Mikulovice a již nikdy se zpět nevrátí. Jeho cesta po německých lágrem v Sudetech a Německu skončí v Rakousku v městě KEISERSTEINBRUCH 30 km od maďarských hranic. V druhé části pokračování s dokončením jeho utrpení v německých zajateckých táborech osvobozením a návratem domů do Anglie.